Hasiči Dolní Dobrouč

Sbor dobrovolných hasičů Dolní Dobrouč

Historie vzniku Sboru dobrovolných hasičů
v Dolní Dobrouči

Už ve velmi dávné době, za roboty, byly v obcích panství Lanškrounského vydány předpisy o požární pohotovosti a o nářadí k tomu potřebnému. V Dolní Dobrouči byly za tím účelem zřízeny dvě hákovny a sice jedna na dolním konci při čp.137 (nyní Krejsovi) a jedna na horním konci asi naproti nynější radnici. Byly to nízké a úzké kolny.
Čtyři kamenné sloupy nesly střechu a na příčných trámech byly uloženy háky jednoduché i háky těžké o několika žerdích, kroužky na hlavní žerdi připojených. To proto, aby více mužů s větší silou s hákem mohlo pracovat. Mimo to se do hákoven ještě ukládaly žebříky. Kromě těchto hákoven byla ještě vyčleněna stavení, u kterých na místě snadno přístupném a uložen na podpěrách, byl umístěn jednoduchý hák a žebřík. Toto nářadí bylo umístěno na čp. 119 v dolní části obce (dům pana Kováře-pekaře, při stavbě silnice v osmdesátých letech zbourán) a v horní části obce na čp. 304 (v současné době dům pana Vítka, pod „Hanzlíčkovým“ kopečkem).
Obec Dolní Dobrouč si již roku 1860 pořídila čtyřkolovou stříkačku a dvanáct slaměných košů k jejímu naplňování. Stříkačka byla uložena v prkenné kolně poblíž staré školy. K jejímu pořízení došlo na podnět řídícího učitele p. Františka Schütze, který při každém požáru proudnici vedl a ostatní práce kolem požáru řídil. Z jeho podnětu byla stříkačka z nevzhledné kůlny do úhlednější nářaďovny přestěhována.
Myšlenka na založení sboru (tedy organizované skupiny, která by čelila požárům) vznikla asi takto.
Dne 18. 10. 1878 při ranním úsvitu zazněl na věži zvon a smutnou zprávu o neštěstí požárem roznášel tichým ránem. V té době bylo ve škole smutno. Manželka pana řídícího učitele Schütze byla stižena smrtelnou nemocí a její druh pobýval u jejího smrtelného lůžka. Jeho místo u požáru převzal kolega učitel p. Alois Martinec. Ten byl u požáru poprvé, a když viděl, že chybí pevná ruka, která by řídila záchranné práce, přišel s myšlenkou zřídit hasičský sbor, který by byl vycvičen a ukázněně dovedl čelit ničivému nepříteli. Dokonce se nabídl, že sám bude dělat cvičitele.
Kde však vzít finanční prostředky na činnost spolku? Tehdejší starosta D. Maixner se informoval u vyšších úřadů a když mu bylo přisvědčeno, že nějaké finance budou poskytnuty, vracel se s radostnou zprávou: pramen příjmů na hasičské potřeby máme zajištěný.
V roce 1881 dochází podle vzoru některých okolních obcí k založení Spolku dobrovolných hasičů i v Dolní Dobrouči
Byly pořízeny stanovy a na 6. července (v den zasnoubení Jeho císařské Výsosti korunního prince Rudolfa) je svolána valná hromada občanstva do školní budovy. Řídící učitel p. Fr. Schütz a učitel p. Al. Martinec vyložili občanstvu potřebu zřízení hasičského sboru. Ku konci na výzvu, kdo přihlásiti se chce za členy, 83 statných mužů a mladíků ochotně slíbilo podříditi se povinnostem hasičů.
Za zajímavost stojí, že tehdejší činní členové byli roztříděni ve tři sbory, každý sbor pak v čety.
Všechny sbory podřízeny jsou veliteli; každý sbor má svého náčelníka a každá četa svého šikovatele.Starostu a velitele volí valná hromada spolku.Každý sbor volí sobě náčelníka.Každá četa volí sobě šikovatele.Prvnímu sboru náleží bezprostřední práce při ohni a hájení okolních budov.Druhý sbor určen jest ku stříkačkám a obstarání vody.Třetímu sboru náleží hájení života a majetku požárem ohrožených, hlídka při ohni a po obci.
V té době byla také pořízena spolková pečeť. Ta zněla: „Spolek dobrovolných hasičů
v Dolní Dobrouči“.
Roku 1882 je postaveno při nářaďovně leziště, pořízeny řebříky hákové, střešní a výzbroj lezecká. Také byla koupena stříkačka dvoukolka.
1884 Kolář Kristl dle nákresu velitele vyrobil naviják na hadice o dvou vřetenech pro dvoukolovou stříkačku pořízenou v r. 1882. Stejný naviják zhotovil i pro sbor ústecký.
1885 Z podnětu pana učitele Karla Hubálka založena podpůrná pokladna hasičská, která svým humánním posláním jest trvalým i mocným pojítkem členstva ku sboru. Jejím účelem je, jak se píše ve stanovách „podporovati nemocné a ve službě k úrazu přišlé členy hasičs. sboru a v případě, že přihoditi se neštěstí úmrtí, přispěti pozůstalým peněžitou částkou k vystrojení pohřbu“.
Dne 4. října 1885 je otevřena přístavba školy. Této příležitosti využil sbor k provedení veřejného cvičení, při kterém čestně obstál. Přítomný c.k. okresní hejtman baron Pražák a říšský poslanec profesor Dr. Albín Braf po provedeném cvičení hasičů sbor veřejně pochválili. Při tomto cvičení bylo prvně užito velmi cenného nářadí hasičského – plácačů.
1886 Dne 17. října oslavil sbor pětiletou památku svého založení a to sborovým cvičením a výletem do hostince k Marešovým (na Šejvě). Při této příležitosti cvičitel promluvil o tom, jak by sboru slušelo, kdyby ozdoben byl praporem. Štědrý mecenáš p. Mareš ihned slíbil věnovati k tomu účelu K 80 a jiní přítomní pánové přihlašovali se se značnými dary a starosta spolku p. F. Schütz a p. poštmistr Č. Paul slíbili, nedostávající se, že sami uhradí. I bylo pořízení praporu zařízeno.
1888 Zakoupen hydrofor a nářadní vůz lezecký. V témž roce byl pořízen nový hasičský prapor, který četnými příznivci sboru darován byl. Slavnost, která se konala 4. a 5. srpna, byla spojená s veřejným cvičením, kterému byly přítomny i okolní bratrské sbory. Povznášející průběh tohoto dne zůstavil nezapomenutelný dojem v mysli všech účastníků, kteří na to dlouho vzpomínali.
1890 Sbor hasičů má v této době stále přes 100 členů, přestože smrt každým rokem vyhlédne si svou oběť z jejich řad. I padla myšlenka, aby jména těch obětavých mužů nezapadla v úplné zapomenutí. V tomto roce velitel sboru Al. Martinec dává podnět ke zřízení hasičských pomníků, umístěných souměrně v čele na hřbitovní kapli. Tento pomník je pořízen z výtěžku zábav a darů a nese jména do té doby všech zesnulých členů. Při různých požárech nabylo velitelství zkušenost, že rozsáhlost obce je na závadu při vzniku požáru. Jsou-li stroje a nářadí všechno na jednom místě, je velmi obtížné co nejrychleji se na místo požáru dostaviti. Mimo to v dosavadní nářaďovně jsou jen obtížně směstnány stroje a rovněž tak se velmi obtížně vyvážejí. Tyto okolnosti, tak výrazným způsobem ovlivňující rychlost při zásahu, vedly k poznání, že bude prospěšnější rozdělení strojů a nářadí na tři místa. Jeden stroj nahoře, jeden uprostřed a jeden dole.
1892 Po úporném boji s odpůrci rozdělení došlo v tomto roce v zastupitelstvu obce k usnesení, aby byly postaveny tři nářaďovny, ve středu obce s lezištěm. V tomto roce dochází k zavedení stejnokroje. Je v národním střihu a barvách.
1894 V tomto roce je postavena nářaďovna dolní.
1895 Během tohoto roku byla postavena nářaďovna v horní části obce.
1896 V tomto roce dochází k postavení leziště a nářaďovny ve středu obce. Pozdější zkušenosti ukážou, jak toto zařízení v případě požárů je velmi prospěšné.
1901 Odbývání župního sjezdu bylo na tento rok určeno do Dolní Dobrouče. Sbor je v župě veden pod číslem 501. Veřejnému cvičení našeho sboru, konaného při této příležitosti, přihlíželo více jak 600 hasičů ze župy a okolí a veliké množství občanstva, jak místního, tak cizího. O výsledku přinesly tehdejší Hasičské rozhledy ve své zprávě o sjezdu župním v Dolní Dobrouči toto: „… Cvičení sboru dolnodobroučského pod vedením přítele Aloise Martince vydařilo se skvěle. Před očima 600 hasičů, kteří v kroji zúčastnili se našeho sjezdu, provedli přátelé dobroučští nejprve školní cvičení lezecké se šesti členy a cvičení se dvěma stříkačkami s příslušenstvím. Úplná hotovost, náležitý výcvik a co hlavní jest vzorná kázeň při práci hasičské, podaly nám důkazů dosti, že veškeré občanstvo dolnodobroučské může býti na svůj sbor hasičský hrdo. I následující cvičení bylo vzorně provedeno.“ V tomto roce podpůrnou pokladnu sborovou doplnil nový činitel humánní – pohřební pokladna.
1906 Stará čtyřkolová stříkačka byla u sboru v malé vážnosti, protože neměla přístroje, aby pomocí savic sama se plnila vodou. Byla proto strojníkem S. Kapounem v České Třebové rekonstruována a tomuto nedostatku tak odpomoženo.
1907 25 hasičů je dekorováno záslužnou medailí za 25-ti leté nepřetržité a platné služby u sboru.
1910 Al. Martinec, který od založení spolku, tedy téměř třicet let, vykonával funkci velitele a cvičitele, se pro chorobu, která mu další práci znemožňuje, vzdává svých funkcí.
1911 Sbor své 30. výročí založení slaví zdařilým výletem, kterého se účastní i sousední bratrské spolky. V tomto roce je pořádán župní kurs v Ústí nad Orlicí za účelem zavedení jednotného normálního cvičení, jak u sboru lezeckého, tak i u čet stříkačníků. Sbor na toto školení vyslal činovníky čet i sborů. Za dobu svého působení měl sbor možnost ve vlastní obci při 22 požárech osvědčit svou způsobilost čelit tomuto hroznému nepříteli. Pýchou sboru je, že až doposud se podařilo vždy požár omezit jen na jediný objekt. Bylo několik případů, kde hrozilo rozšíření požáru a vyžadovalo nadlidské úsilí, aby tomu bylo zamezeno. Sluší se vyslovit plné uznání obecnímu zastupitelstvu, které nutné potřeby z peněz obecních bez váhání pořizuje i všemu občanstvu, které ochotně zájmy sboru všemožně podporuje. Z toho všeho je patrno, že hasiči svou povinnost vzorně plní.
1930 Sbor zakupuje novou motorovou stříkačku od fy Holeček z Prahy za cenu 63 140,- Kč.
1932 Obecnímu úřadu podána žádost na opravu hasičské zbrojnice. Rozpočet na opravu činil 7 500 Kč.
1935 Dochází ke zrušení podpůrné pokladny. Příspěvek pozůstalým při úmrtí člena zůstává zachován.
1941 V letech, po vypuknutí druhé světové války, jsou činěny akce pro posílení požárního sboru mladými lidmi. V tomto roce se do sboru hlásí 20 nových mladých členů.
1942 Sbor přibírá do svých řad dalších 16 mladých lidí a stav všech členů se zvyšuje na 135. V tomto roce je br. Václav Dušek zvolen jako zástupce starého velitele Josefa Mikysky. Tohoto roku sbor navštěvuje krajský požární ředitel br. K. Rmoutil a jmenuje br. V. Duška velitelem. Jeho náměstky se stávají Alois Kubíček a Jan Hrdina.
1943 V tomto roce je pro všechny činné členy z prostředků obce pořízen nový stejnokroj s lodičkou. Stejnokroje ušil místní krejčí br. Josef Skalický z čp.413.
1947 I v tomto roce se sbor potýká s malým zájmem o práci některých svých členů. V zápise z 26. prosince tohoto roku br. Josef Novák zapsal. „…četl bratr jednatel seznam všech členů sboru a liknaví členové budou odhlášeni a některým domluveno, aby se polepšili, aby kvalita sboru se zlepšila…“
1948 Na jaře se sbor zúčastňuje poprvé ve stejnokrojích oslav 1. máje v Ústí nad Orlicí. Podán návrh na vytvoření nového dramatického (divadelního) kroužku při hasičském sboru. V srpnu se koná sjezd hasičské župní jednoty v České Třebové. Naši hasiči zde vystoupili ve cvičení se sekyrkami. Výborové schůze se v tomto roce konají střídavě v hostinci u p. Bárty a p. Švába. Sbor akceptuje výzvu okresní hasičské jednoty a v říjnu se zúčastňuje brigády v Orličkách na úpravě tam zakoupených pozemků a usedlostí. Výbor rozhodl přispět 50 korunami na Masarykovu protituberkulózní ligu. Stávající jednatel Josef Novák žádá o zproštění z funkce. V tomto roce je také podána na MNV žádost o stavbu nové požární zbrojnice. Žádost je zařazena do pětiletého plánu. K uskutečnění stavby však dojde po více než dvaceti letech.
1949 Hasiči se zúčastňují podle starého zvyku v kostele mše svaté při příležitosti svátku sv. Floriána – patrona hasičů (svátek 4. 5.) a drží o velikonocích čestnou stráž u Božího hrobu. Na Bílou sobotu, o církevní slavnosti, která se podle starobylého zvyku nazývá Vzkříšení se účastní jednotka v uniformách. Sbor posílá příspěvek 500 Kč na vyhořelé v Seči. Mnozí se účastní primice (první mše sloužená nově vysvěceným knězem) Petra Špinlera. 21. srpna sbor pořádá „dožínky“ (slavnost na ukončení sklizně obilí). O této dožínkové slavnosti, konané na Švábově zahradě, dramatický kroužek sboru přednesl kuplet se zpěvy a byl pro zábavu dětí použit i hasičský kolotoč, řádně pojištěný proti případné odpovědnosti v případě úrazu. Z výtěžku této slavnosti bylo předáno jako dar 1000 Kč Vincentinům a za 100 Kč byly zakoupeny tři losy ve prospěch slepců. Zakoupen nový hasičský vůz Wikov. Je jednáno o návrhu na zakoupení pěnového hašení pro sbor. Zakoupeno pěnové hašení „na záda“. V tomto roce proběhly volby do všech funkcí.
1950 Zapojena elektrická požární poplachová siréna.
1952 U sboru se zakládá družstvo žen. Od tohoto roku se datuje aktivní účast členů sboru na organizování oslav Mezinárodního dne dětí v obci.
1957 Z inventáře vyřazena ruční stříkačka (hydrofor).
1959 Členská základna má celkem 78 členů. Kulturní činnost v tomto roce: Sbor uspořádal pouťovou a posvícenskou zábavu. Dále tři autobusové zájezdy. Jeden do Telče a dalších míst jižních Čech. Druhý pak na jižní Slovensko a další ještě do Jánských Lázní, Náchoda a Babiččina údolí. Dále se přestává užívat dopravní vůz ŠKODA a později je předán obecnímu úřadu. Sbor vlastní i osobní vůz Wikov. Opětovně založeno družstvo žen, poté co se dřívější družstvo rozpadlo.
1960 Stejně jako v roce předchozím, členové sboru vykonávají žňové hlídky. Činnost spočívá v tom, že hlídka ve složení dvou členů bdí v hasičské zbrojnici. Zpravidla se vždy za noc vystřídají dvě hlídky. Rovněž tak se členové střídají na brigádách při výmlatu obilí v místním Zemědělském družstvu. Sbor dostává nový dopravní vůz TATRA 805. Na části střechy hlavní zbrojnice jsou vyměněny střešní tašky.
1961 Zpočátku tohoto roku oznamuje velitel Roman Plíva, že rezignuje na svoji funkci. Po projednání v Radě MNV svoje rozhodnutí mění a ve funkci zůstává i nadále. Zástupcem velitele se stává Laď. Prokopec, strojmistrem Laď. Vávra. Preventistou František Ulrich a Karel Nejedlý okrskovým preventistou. Dochází k výměně střešních tašek na další části střechy zbrojnice. V tomto roce se poprvé objevuje nápad na postavení nové zbrojnice. Obci byl podán návrh v zájmu požární bezpečnosti pořídit pro dolní část obce menší požární sirénu. Sbor získává novou požární stříkačku PPS 8. Podán návrh na zřízení požární nádrže u „horního“ kravína (K1).
1962 V tomto roce zastupuje MJ SPO (místní jednotu Svazu požární ochrany) předseda Václav Dušek, jednatel Josef Novák. Zemřel velitel Roman Plíva. Novým velitelem je 15. června jmenován po zemřelém R. Plívovi Ladislav Maixner z čp. 85. Praporečník Bernard Maixner upozorňuje na špatný stav praporu a nutnost provedení jeho opravy. Objevuje se první zmínka o možnosti zbourání požární zbrojnice v horní části obce. Dochází k vyřazení vozidla ŠKODA. Ve zbrojnici zůstává vůz Wikov a TATRA 805.
1963 Koncem roku se vzdává funkce velitel Ladislav Maixner z čp. 85.
1964 Výbor MJ zastupuje Dušek Václav-předseda, Josef Novák-místopředseda, Vladimír Plíva-velitel, Ladislav Prokopec-strojník a Rudolf Ryšavý-pokladník.
1965 Novým praporečníkem jmenován Václav Havránek. Ve sboru probíhá debata o další potřebnosti a účelnosti „pohřebního fondu“. Do tohoto fondu v případě úmrtí některého člena ostatní přispívali částkou 5 Kčs a pozůstalým bylo při té příležitosti vyplaceno 500 Kčs. Bylo rozhodnuto fond zachovat. Příspěvky budou pro členy nadále dobrovolné. Probíhá jednání s Místním národním výborem o nutné opravě zbrojnice ve středu obce a možnosti postavení nové zbrojnice. Předseda MNV soudruh František Kubový dává příslib zanesení plánu postavení nové zbrojnice při vytváření dalšího pětiletého plánu.
1966 Během žní hasiči provádějí žňové a protipožární hlídky u výmlatovek Zemědělského družstva. V tomto je na schůzi výboru podán návrh na zakoupení starého (vyřazeného) cisternového vozu od silniční správy pro hasičský sbor. Pro špatný stav vozidla se ale zakoupení neuskutečnilo.
1967 Výbor se zabývá zajištěním pohotovosti strojníků k vozidlům a stříkačkám, aby i během dne, kdy většina členů sboru je z důvodu zaměstnání mimo obec, byla zajištěna v případě ohně plná pohotovost. Je zájem získat vedoucího kroužku mladých hasičů přímo ve škole. Na obci je žádáno provést opravu věže hasičské zbrojnice (shnilá prkna). Z prostředků OI PO (okresní inspekce požární ochrany) bylo na požadovanou opravu věže zbrojnice uvolněno 4500 Kčs a oprava byla provedena. V průvodu na 1.máje se hasiči zúčastňují s ozdobeným vozem TATRA 805 se stříkačkou. V roce 1969 je na MNV vznesen písemný požadavek, aby byla co nejdříve provedena výstavba nové požární zbrojnice. Další požadavek na nové požární vozidlo, pro nedostatek peněz nemůže být akceptován.
1969 Hasiči přebírají další vozidlo TATRA 805 a byla schválena výstavba nové hasičské zbrojnice.
1970 Předsedou MO SPO se stává Ladislav Skalický čp.413 a velitelem Ladislav Vávra. Zahájena stavba hasičské zbrojnice. Stavba je prováděna v akci „Z“ (tzn. že občané se na stavbě podílejí brigádnicky a zdarma!). Stavbyvedoucím je jmenován Ladislav Skalický (čp.413). Provádějí se přípravné práce (získávání a soustřeďování materiálu v místě stavby). Kamen a cihly se získávají z bývalého statku Bernarda Duška čp 33, který 28.června 1969 vyhořel (více o stavbě nové hasičské zbrojnice na jiném místě). Sbor pořizuje terénní vůz GAZ 69 a stříkačku DS 16. V tomto roce má sbor tyto prostředky: stříkačku PPS 8, DS 16 (z r.1930), novou DS 16 (z r.1970), Tatru 805 a GAZ 69.
1973 Zakoupeny nové stejnokroje. Každý kdo projevil zájem o nový stejnokroj, měl možnost ho získat tak, že složil 250 Kčs a nový stejnokroj obdržel. Po deseti letech aktivní činnosti stejnokroj přechází do vlastnictví uživatele. Do té doby byl stejnokroj stále majetkem sboru. Příspěvek 250 Kčs byl jen symbolickou částkou skutečné ceny stejnokroje. V tomto roce se koná Hasičský výlet u Maixnerova buku. Takto je nazváno zábavné nedělní odpoledne s dechovkou a občerstvením a samozřejmě dobrou náladou návštěvníků, kteří se zúčastnili ve velkém počtu a v podvečer odcházeli s pocitem dobře prožitého nedělního odpoledne. Výroční členská schůze schválila návrh výboru udělit za příkladnou pomoc při výstavbě nové požární zbrojnice Čestné členství pánům Vratislavu Langrovi, Jaroslavu Maixnerovi z čp.412 a Ludmile Skalické z čp. 413. Na této Výroční členské schůzi proběhly i volby nového výboru. Předsedou se stává Ladislav Skalický z čp.413, místopředsedou Vladimír Plíva, velitelem Jaroslav Hrdina, zást. velitele Oldřich Matějíček. vedoucím mládeže Jindřich Matějíček, preventistou Ladislav Prokopec. Dosavadního jednatele Ladislava Maixnera vystřídá František Vaníček. Bratr Maixner se ujímá funkce organizačního referenta. Referentem MTZ je ustanoven Jindřich Kapoun. Za pomocníka si vybral Ladislava Beneše.
1974 Tento rok se uskutečňuje, dá se říci, již tradiční Hasičský výlet, ale tentokrát v lokalitě pod Lipovcem (pro lepší přiblížení by bylo dobré říci pod „dolním“ vodojemem). V tomto roce je zrušena TATRA 805.
1975 V květnu dochází k otevření nové požární zbrojnice. Pokračují oblíbená nedělní odpoledne nazývaná „Výlety pod Lipovcem“. V tomto roce sbor zakupuje terénní vozidlo GAZ.
1976 Připravuje se projekt na výstavbu věže na sušení hadic a v srpnu se začíná věž stavět. V létě se opět koná lidmi oblíbený, dnes již možno říci tradiční, „Výlet pod Lipovcem“. V letech 1974-76 slouží zatím plně nevyužité garáže k uskladnění obilí Zemědělského družstva. V tomto roce je ve výboru projednávána možnost ustanovení družstva dorostenců. V letních měsících dochází k rozvodnění řeky Tiché Orlice a následnému zatopení národního podniku KOVOSTAV pod Lanšperkem. Naši hasiči pomáhají likvidovat následky povodně a jako výraz poděkování obdrží zarámovaný letecký snímek podniku.
1977 V tomto roce se v hasičské zbrojnici uskutečňují pro hasiče i ostatní občany „Vepřové hody“. Tato akce se setkala s velkým zájmem veřejnosti. V březnu je uspořádán autobusový zájezd do Brna. V tomto roce je položen základ jedné pěkné společenské zvyklosti, která se později stává tradicí. Mladí hasiči zahajují začátek Výročních schůzí vždy nějakým kulturním pásmem nebo recitací. Sbor přijímá na základě dohody s Místním národním výborem novou hasičskou zbrojnici k užívaní. Členové pomáhají obci při výstavbě nové prodejny v dolní části obce (naproti autodílně). Tato prodejna je stavěna v akci „Z“ (toto označení znamená zdarma a tímto způsobem byly označovány akce, při nichž vykonávali občané práce brigádnicky, zdarma) a má v ní být prodejna potravin a masa (obě později patří spotřebnímu družstvu JEDNOTA). Je vznesen požadavek na vybavení jednotky krátkovlnnými vysílačkami, které by měly zlepšit součinnost při zásazích. Na Výroční schůzi je opět volen nový výbor sboru. Ve funkci jednatele končí František Vaníček a novým jednatelem se stává Miroslav Beran.
1978 Sbor připravil pro občanskou veřejnost přednášku s požární tématikou. Mezi občany však byla jen velmi malá odezva. Dosavadní tradiční výlet pod Lipovcem je tentokrát plánován do garáží zbrojnice. Místní národní výbor odmítá dát ke konání této akce v garážích povolení, proto se neuskutečňuje. Družstvo dorostenců se zúčastňuje celostátního kola požární soutěže. Naši chlapci obsadili 3.místo. Velmi dobře si tento rok vedou i Mladí hasiči v celostátní hře PLAMEN. Na okresním kole obsadili 8. a 9. místo ze 79 soutěžících družstev. V tomto roce zemřel dlouholetý předseda Václav Dušek Vedením družstva dorostu je pověřen Oldřich Matějíček.
1979 Na výboru se objevuje návrh zakoupit novou techniku a to kropící vůz Š 706. V létě se uskutečňuje autobusový zájezd do Krkonoš. Sbor zakupuje k uniformám 10 ks zimních kabátů. Sbor zakupuje do dílny hasičské zbrojnice starší soustruh. Stará nepojízdná TATRA 805 s poškozeným motorem je nabídnuta hasičům do Horní Čermné. Pokladníkem sboru je František Ulrich. Sbor si pořizuje do výbavy kuchyně pečící pánev. V tomto roce si i velmi dobře vedou naši mladí chlapci v celostátní soutěži hra PLAMEN. Vítězstvím v okresním kole si zajistili postup do krajského finále.
1980 V tomto roce se pořizuje na věž hasičské zbrojnice nová požární siréna. Mladí hasiči vítězstvím v krajském finále hry PLAMEN (uskutečnilo se v Seči) postoupili do celostátního kola této soutěže, které se uskutečnilo ve Spišské Nové Vsi (Východoslovenský kraj), aby zde reprezentovali Východočeský kraj. V tomto celostátním finále dosáhlo naše družstvo, ve složení Vlastimil Mlynář, Miroslav Mlynář, Jindřich Matějíček, Vít Skalický, Aleš Novák, Luboš Otava, Stanislav Horák, Pavel Zámečník, Jindřich Chládek a Václav Kubíček historického úspěchu. Skončilo na druhém, „stříbrném“ místě za „domácími“ Spišskou Novou Vsí a nechali tak za sebou deset předních družstev Československa. Vedoucími družstva byli Jindřich Matějíček a Jindřich Ryšavý.
1992 Členové sboru se účastní průvodu obcí při oslavách 700 let od založení Dolní Dobrouče.